Jeden kousek do vitríny, kde to zavane i kerosinem, čili vhodné místní téma. Čekajíc průměr jsa moc mile překvapen. Občas si totiž vylovím film podle názvu a nezjišťuji obsah, herce atd. Nekoukám nalevo napravo, nic nečtu, dám kávu a rovnou pustím. Nechám se překvapit, a nebo se dostaví to druhé. No a musím podtrhnout, že volba se tentokrát nad míru vyplatila. Jde podle mě o jeden nejvydařenější snímek ve všech ohledech za poslední dobu.
Tématem je jedna notoricky známá epizoda studené války 60. let ve velmi napínavé podobě - dál prozrazovat nebudu, pokud se někdo vydá stejnou cestou jako já. Kdo by se chtěl připravit o zážitek předem, ten si může vše kolem přečíst třeba na ČSFD.
Teď trochu subjektivních pocitů s ohledem na ne moc prozrazení:
Sám název napovídá o co tady asi tak nějak gou a už samotný začátek to jen pečetí. Po pár minutách se začínají objevovat známé, pro většinu z nás i oblíbené tváře, skýtající záruku kvality. A to i neamerické na té straně "druhé". Musím se přiznat, že z celého příběhu jsem doteď znal jen jednu postavu, která se až po delší době objeví, ale pak začalo soukolí konečně zapadat. Kávy bylo nedostatek a buňky libida se počaly dělit geometrickou řadou. Neznal jsem detaily, které za případem stály a jsem za ten snímek rád.
Asi od půlky jsem se těšil na konec, abych si zjistil něco o tvůrcích a překvapen minimálně scénaristy jsem byl podruhé. Sám režižér pak už asi ani nepřekvapí. Zpětně si uvědomíte jeho rukopis vyprávění, kdy se vám těch 142 min. napínavé konverzace, napínavým dějem proložené, vstřebá do těla jako prd do křesla, a odpustíte mu i ten typický, patosem zavánějící konec v 2h:10min. Asi by to nebyl on a americký film vůbec. No, ale proč by to tak vlastně nemohlo proběhnout, takže beru. Pozorný divák během dramatu zaznamená i pár vtipných vět v podání hl. postavy. Není jich moc, tak na 2-3 prsty jedné ruky, ale sednou jako prdel na hrnec a jako koření - výborné.